Lidská srdce jsou zahradou boží, kde je potřeba dobře hospodařit vše udržovat v nekonečném růstu a rozkvětu. V našich životech zaséváme světelná zrnka našich činů, které potřebují závlahu boží k našemu vlastnímu růstu. Musíme chápat, že jde o jednotu boží, ze které se vše vylévá, a proto potřebujeme někdy počkat, než to pravé pro nás dozraje a my se můžete těšit z plodů hojnosti. Nikdo asi nemá rád plevel na zahradě, a tak je to i s našim životem. Je nutné si udělat ve svém bytí pořádek, abychom se vyznali ve vlastním životě. Je někdy náročné se rozloučit s tím, co k nám již nepatří. Vše v životě plyne a náš růst je nezastavitelný. Dříve či později jsme k růstu vedeni. Náš čas je v každém životě vyměřen a záleží na nás, jak tento darovaný čas k našemu drahocennému vývoji využijeme. V lásce a světle je vše nekonečně tvořící a harmonické.
Srdce je chrám boží, kde je možné vstoupit. Tento chrám se otevírá z druhé strany. Jeho klíče náleží Bohu. ON ví, kdy tento vzácný klenot otevřít. Jsou to vzácné chvíle, které jsou skutečným pokladem každého z nás. O tom je tento překrásný Věk srdce. Tato možnost je otevřena nyní každému člověku. Záleží však na každém, jak svoji cestu uchopí.
Cesta k Bohu je plná lásky a květů světla.
Děkuji ti Bohyně Isis za tvoje vedení srdcem.
Tvůj chrám je výjimečný.
